Nejčastější metodou poznávání osobnosti je pozorování jeho verbální a neverbální komunikace, včetně doprovodných projevů řeči. Pro pozorování jako psychologickou metodu je příznačná intencionalita (zaměřenost a cílovost) na určité, posuzovatelem vybrané projevy sledované osoby.
Nositeli psychologicky relevantních informací o osobnosti komunikačního partnera (dále jen KP) jsou tzv. statické a dynamické neverbální klíče.
Za statické neverbální klíče považujeme ty rysy a projevy jedince, které se během interakce nemění a jsou pro vyslýchajícího zdrojem informací, především o trvalejších vlastnostech pozorované osoby. Patří sem: rysy obličeje, tělesná stavby, charakteristické zbarvení hlasu a vnější úprava.
Dynamické neverbální klíče jsou takové projevy, které se během interakce mění a jsou zdrojem informací o aktuálních psychických stavech (především emocionálních) a interpersonálních vztazích jedince k sociálnímu okolí (důvěrnost vztahu, pozice, kterou ve vztahu zaujímá, ochota k interakci). Mezi dynamické neverbální klíče patří: proxemika (vzdálenost a úhel, který zaujímá jedinec při interakci), tělesný kontakt, postoj, gesta, tělesné pohyby, mimika, mimolingvistické aspekty řeči (tón hlasu, spád a plynulost řeči), směr pohledu a oční kontakt.
Aby odhad osobnosti KP byl co nejreálnější, je třeba:
- mít osvojenou (zažitou, praxí ověřenou) „metodiku” pozorování do podoby zautomatizovaných dovedností (návyků) registrovat změny v chování, jednání, projevech KP;
- být si vědom toho, že kromě výrazných signálů v chování a projevech KP (které tím, že vybočují „z normálu“, mají schopnost upoutat pozornost) existují i signály méně výrazné, které mohou mít vysokou vypovídací hodnotu;
- při pozorování (a interpretaci) projevů KP neztrácet ze zřetele vliv podmínek v nichž konkrétní interakce probíhá (situační kontext);
- vědomě „přibrzdit” svoji přirozenou tendenci k okamžité interpretaci projevů;
- nebát se věřit svým vnitřním pocitům (ovšem jen za předpokladu, že jim rozumí) a intuici a k ověření závěrů z nich vyplývajících zaměřit své další aktivity.
Interpretace dat získaných psychologickými metodami k osobnosti KP – představuje proces kognitivního zpracování psychologicky relevantních informací. Posuzovatele v časově limitované situaci „tady a teď” získané informace analyzuje, sjednocuje (provádí syntézu), srovnává, třídí, zobecňuje a abstrahuje, přisuzuje význam a smysl projevům a chování KP.
Z takto zpracovaných subjektivně vytvořených informací pak konstruuje vnitřní obraz o osobnosti posuzovaného člověka, přisuzuje jeho projevům vnitřní příčiny – motivaci, a tím činí jeho projevy pro sebe „srozumitelnější“.
