Klínové písmo
Teprve uspořádaný soubor znaků, s konkrétním obsahem, tedy jestliže znaky něco popisují, konkretizují či zachycují, se dá nazývat písmem. Prvním dochovaným písmem, které má výše popsané vlastnosti se dá nazývat písmo klínové. Za toto písmo vděčíme Sumerům a Akkadům, jenž v období mezi 6. a 1. tisíciletím před naším letopočtem obývali oblast mezi Tigridem a Eufratem, ve starověké Mezopotámii. Oba národy, přestože si byly zeměpisně blízcí, mluvily naprosto rozdílným jazykem.
Potřeba se písemně vyjadřovat vznikla především proto, že bylo nutné vést účty. Proto také nejstarší dochované památky byly tabulky se zemědělskými účty. Mezi nejstarší památky patří například tabulka z Uruku. Jde o zlomek účetní knihy. První nápisy byly psány tak zvanými piktogramy, které byly vlastně zjednodušenými obrázky, jenž vyjadřovaly nějakou konkrétní věc. Obecně každý obrázek – piktogram – vyjadřuje nějakou věc nebo osobu.
Spojením několika piktogramů vznikaly tak zvané ideogramy. Ty vyjadřovaly již nějakou myšlenku. Okolo konce třetího tisíciletí před naším letopočtem však dochází k zásadní změně.
Piktogramy v původní podobě mizí a začínají se objevovat nápisy na hliněných tabulkách, vrývané seříznutým rákosem do vlhké hlíny. Na tabulkách se objevují obrazce tvaru klínů.
