(6. 8. 1881 Lochfield u Darvelu – 11. 3. 1955 Londýn)
Byl skotský lékař známý objevem baktericidních účinků lysozymu, ale hlavně získáním penicilinu z plísně Penicillium notatum.
Ve čtrnácti letech (1895) byl poslán za svými sourozenci do Londýna, kde navštěvoval obchodní větev Polytechnic school v Regent street. Zde se vyučovaly všechny předměty kromě řečtiny a latiny.
Roku 1902 složil imatrikulační zkoušku a přihlásil se na lékařskou fakultu při nemocnici Saint Mary. Fleming byl vynikající student a několikrát byl dokonce nejlepším studentem ročníku. Ke konci studia úspěšně složil chirurgickou zkoušku, ale chirurgem se nikdy nestal, protože se začal věnovat bakteriologii. Závěrečné lékařské zkoušky Fleming složil v roce 1908 jako nejlepší z ročníku.
Po první světové válce se Fleming vrátil do laboratoře při nemocnici Saint Mary. V roce 1922 učinil Fleming objev s lysozymem, který ve své době neměl příliš velký význam, ale o třicet let později se k němu věda vrátila.
V roce 1928 Fleming objevil Penicilin, k tomuto objevu došlo z části náhodou, Fleming totiž náhodou našel na staré misce plíseň usazenou na agaru. Tato plíseň vylučovala látku, která hubila mikroby. Jeho přítel slavný americký mykolog Tom určil tuto plíseň jako Penicillium Notatum. Tuto plíseň podrobil zkoumání a zjistil, že hubí většinu mikrobů.
Izolovat penicilin se však podařilo teprve v květnu 1940 oxfordskému chemikovi jménem Ernst Chain s jeho přítelem biochemikem jménem Howard Florey. Brzy byl penicilin úspěšně otestován na laboratorních zvířatech. V únoru roku 1941 byl lék poprvé podán člověku, který umíral na septikemii. Po podání penicilínu bylo jasné, že dochází k zotavování.
Následná medializace a Flemingovy známosti zařídily, že v září 1942 se největší farmaceutické firmy začaly zabývat výrobou penicilinu. V roce 1943 se již ve velkém množství dodával do armády na léčení raněných. Za objev penicilinu dostal Fleming celou řadu cen, dne 25. října 1945, získal společně s Floreyem a Chainem Nobelovu cenu za medicínu.
