Za nejstarší písmo na našem území bývá považováno písmo užívané Kelty. „Naši“ Keltové, tj. Bójové (Čechy) a Volkové-Tektoságové (Morava) zřejmě nevyvinuli vlastní písemný systém jako Keltové v Irsku (viz článek Měli Keltové vlastní písmo?). Zachovaly se však nepochybné doklady užívání písma z 2. – 1. století na známém keltském oppidu ve Stradonicích u Berouna. Zde byly archeology nalezeny skládací kostěné rámečky 80 x 160 mm, u nichž se předpokládá vosková destička jako psací plocha. Na stejném nalezišti bylo nalezeno asi 20 psacích tyčinek zvaných stilus s psacími hroty. Opačný kulovitý konec tohoto pisátka se užíval k mazání. Dalším dokladem užití písma na Stradonicích patří nápis ISOM vyrytý do střepu. Pravděpodobně se jednalo o jméno majitele rozbité nádoby.
Nesrovnatelně bohatší jsou doklady písma z keltských mincí. Keltové razili zlaté, stříbrné a bronzové mince různých typů v mincovnách doložených ve Stradonicích a na našem největším keltském oppidu na Závisti u Zbraslavi. Na některých keltských mincích byly raženy jenom obrazy lidských či božích bytostí, zvířat (kůň, kanec, had aj.), stylizovaných mušlí, draků, dračích hlav, případně různé abstraktní symboly. Na keltské mincovně v Bratislavě razili Keltové mince s nápisy v latinské kapitále, které byly nalezeny i v Čechách. Nápisy BIATEC, DEVIL, BUSU, BUSSUMARUS, NONNOS, MUCCIUS, COISA, TITTO, AINORIX, FABRIARIX, EVOIURIX atd. označovaly zřejmě keltské vládce, kteří razili vlastní mince. Napovídá tomu i koncovka –RIX u některých jmen znamenající „král” (obdobou je římský název pro krále REX). Procentuelně je nejvíce nálezů s nápisem BIATEC (doprovázený někdy obrazem jezdce na koni) a proto se pro tyto mince vžil název biatek.
Nález schránky pro pečeť ve Stradonicích dokládá i užívání pečetí, nevíme však, zda Keltové užívali písmo i na pečetích, ale je to dosti pravděpodobné.
Autor textu: Mgr. Jiří Jánský
