Grafoterapie – terapeutická metoda, která dílčím způsobem napomáhá k integraci člověka. Hlavním nástrojem je obyčejné psané písmo. Již dlouho grafology zaměstnává myšlenka, co se stane, když budeme záměrně psát určitá písmenka určitým způsobem. Změníme se? Teorie říká, že ano, praxe však ukazuje, že tato cesta musí mít svá pravidla.
S tímto cílem byl postupně vypracován ucelený postup a pravidla, co měnit a co ne a v jakém pořadí. Co lze měnit, aby to bylo efektivní a naopak, co je třeba zachovat, aby nedošlo ke zhoršení dosavadní integrity jedince. Bylo zjištěno, že nejlépe se mění emocionální vnímání, ale nelze ho změnit natrvalo. Naopak mnohem nesnadněji se mění reakce a chování, které lze změnit natrvalo. Tady lze částečně odpovědět na otázku, zda se po terapii nebudou lidé jeden druhému podobat. Zda neztratí svoji individualitu. Opak je však pravdou. Jejich osobnost by se měla touto cestou očistit pouze od obranných mechanismů a strachu, které jim brání naplno využívat své schopnosti a talent. A samozřejmě posílit vlastnosti, které napomáhají vyrovnávat se s každodenními problémy.
Celá terapie tedy spočívá v tom, že klienti se záměrně snaží podle určitých pravidel měnit svůj rukopis a zautomatizovat ho. Postupně si jako žáčci z první třídy osvojují i nové písmo, tentokrát bez strachů. Sami si vybírají, jak bude jejich písmo vypadat. Současně se dozví, co se v jejich písmu objevuje a čemu se tedy při novém učení mají vyhnout. Ale jinak je ponechán prostor pro jejich vlastní tvořivost. Je pouze na klientech, kterou variantu si vyberou. Sami na sobě si pak mohou vyzkoušet, co se v jejich životě stane.
Celý systém je psychologicky zpracován tak, aby změna byla pohodlná a aby ji mohl absolvovat kdokoli, kdo se pro grafoterapii rozhodne. Postupná práce je jedinou spolehlivou cestou, která vede k cíli. Přeskakování a vybírání si jen některých ze znaků, má za následek spíše rozštěpení osobnosti a znásobení vlastností, se kterými nejste spokojeni. Pak byste si mohli připadat, jako když vám někdo podtrhne koberec pod nohama. Z tohoto důvodu není doporučováno pracovat na vlastní pěst. Samoukové totiž velmi často opomenou dostatečně zautomatizovat daná písmenka a tyto znaky a vlastnosti pak nemají možnost zaujmout své adekvátní místo v jejich běžném životě.
Autor textu: PhDr. Antonín Mitáček
